Hostname: page-component-6766d58669-7cz98 Total loading time: 0 Render date: 2026-05-20T20:18:13.981Z Has data issue: false hasContentIssue false
  • English
  • Français

‘What a Republic It Was!’ Public Violence and State Building in the Bohemian Lands after 1918

Published online by Cambridge University Press:  08 August 2019

Václav Šmidrkal
Václav Šmidrkal*
Affiliation:
Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences, Prague, Czechia
*
smidrkalv@centrum.cz
Get access Rights & Permissions [Opens in a new window]

Abstract

This article discusses the public violence that occurred in the Bohemian lands after the establishment of Czechoslovakia in 1918. It follows the tension between the self-empowered people, who expected a profound change in their daily lives, and the state, which sought stabilisation through the continuity of institutions. Using the examples of the Železná Ruda mutiny in July 1919 and the workers’ general strike in December 1920, the article shows that public violence was relatively easily manageable by a combination of negotiations and force, for it did not pursue a clear vision opposing Czechoslovakia but rather tried to participate in its formation.

Information

Type
Article
Information
Contemporary European History , Volume 28 , Issue 3 , August 2019 , pp. 303 - 318
Copyright
Copyright © Cambridge University Press 2019 

Access options

Get access to the full version of this content by using one of the access options below. (Log in options will check for institutional or personal access. Content may require purchase if you do not have access.)

Article purchase

Temporarily unavailable

Footnotes

The original version of this article was published with incorrect author affiliation details. A notice detailing this has been published and the error rectified in the online PDF and HTML copies.

References

1 For overviews, see Gerwarth, Robert, ‘The Continuum of Violence’, in Winter, Jay, ed., The Cambridge History of the First World War, Vol. II: The State (Cambridge: Cambridge University Press, 2014), 638–62CrossRefGoogle Scholar; Leonhard, Jörn, Die Büchse der Pandora: Die Geschichte des Ersten Weltkrieges, 4th edn (München: C. H. Beck, 2014), 939–78CrossRefGoogle Scholar; Böhler, Jochen, ‘Enduring Violence: The Post-War Struggles in East-Central Europe 1917–21’, Journal of Contemporary History, 50, 1 (2015), 58–77CrossRefGoogle Scholar. See also the contributions to the special issue ‘Aftershocks: Violence in Dissolving Empires after the First World War’, Contemporary European History, 19, 3 (2010).

2 Gerwarth, Robert, The Vanquished: Why the First World War Failed to End, 1917–1923 (London: Penguin Books, 2016)Google Scholar.

3 Schnell, Felix, Räume des Schreckens: Gewalt und Gruppenmilitanz in der Ukraine, 1905–1933 (Hamburg: Hamburger Edition, 2012), 20Google Scholar.

4 Gerwarth, Robert and Horne, John, eds., War in Peace: Paramilitary Violence in Europe after the Great War (Oxford: Oxford University Press, 2012)CrossRefGoogle Scholar; Gerwarth, Robert, ‘The Central European Counterrevolution: Paramilitary Violence in Germany, Austria and Hungary after the Great War’, Past and Present, 200, 1 (2008), 175–209CrossRefGoogle Scholar.

5 Josef Holeček, Prvé tříletí Československé republiky (Praha 1922), 13.

6 For a bird's eye perspective, see Martin Zückert, ‘National Concepts of Freedom and Government Pacification Policies: The Case of Czechoslovakia in the Transitional Period after 1918’, Contemporary European History, 17, 3 (2008), 325–44; for a local urban perspective of Prague, see Claire Morelon, Street Fronts: War, State Legitimacy and Urban Space, Prague 1914–1920, PhD thesis, University of Birmingham, 2015.

7 For example, Johann Wolfgang Brügel, Tschechen und Deutsche, 1918–1938 (München: Nymphenburger Verlagshandlung, 1967), 75–7; Václav Kural, Konflikt anstatt Gemeinschaft? Tschechen und Deutsche im tschechoslowakischen Staat (1918–1938) (Praha: ÚMV, 2001), 25; Zdeněk Beneš and Václav Kural, eds., Facing History: The Evolution of Czech-German Relations in the Czech Provinces, 1848–1948 (Prague: Gallery, 2002), 81; Piotr M. Majewski, „Niemcy sudeccy” 1848–1948: historia pewnego nacionalizmu (Warszawa: Wydawnictwo Uniwersytetu Warszawskiego, 2007), 175–6.

8 Michal Dzvoník, Ohlas Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie na Slovensku (1918–1919) (Bratislava: Slovenské vydavateľstvo politickej literatúry, 1957), 78. Out of the large communist scholarship, see, for example, Oldřich Říha, Ohlas Říjnové revoluce v ČSR (Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1957); Ke vzniku ČSR: sborník statí k ohlasu Říjnové revoluce a ke vzniku ČSR (Praha: Naše vojsko, 1958); Zdeněk Kárník, Za československou republiku rad: národní výbory a dělnické rady v čes. zemích 1917–1920 (Praha: ČSAV, 1963); Jan Galandauer, Ohlas Velké říjnové socialistické revoluce v české společnosti (Praha: Svoboda, 1977).

9 Ines Koeltzsch and Ota Konrád, ‘From “Island of Democracy” to “Transnational Border Spaces”: State of the Art and Perspectives of the Historiography on the First Czechoslovak Republic since 1989’, Bohemia, 56, 2 (2016), 285–327.

10 Rudolf Kučera, ‘Exploiting Victory, Sinking into Defeat: Uniformed Violence in the Creation of the New Order in Czechoslovakia and Austria 1918–1922’, Journal of Modern History, 88, 4 (2016), 827–55; Jakub S. Beneš, ‘The Green Cadres and the Collapse of Austria-Hungary in 1918’, Past and Present, 236, 1 (2017), 207–41.

11 Ota Konrád, ‘Jenseits der Nation? Kollektive Gewalt in den Böhmischen Ländern 1914–1918’, Bohemia, 56, 2 (2016), 328–61; Ota Konrád, ‘Two Post-War Paths: Popular Violence in the Bohemian Lands and in Austria in the Aftermath of World War I’, Nationalities Papers, 46, 5 (2018), 759–75; Ota Konrád and Rudolf Kučera, Cesty z apokalypsy: fyzické násilí v pádu a obnově střední Evropy, 1914–1922 (Praha: Academia and MÚA AV ČR, v.v.i., 2018), 171–307.

12 For violence as a communication medium, see, for example, Trutz von Trotha, ed., Soziologie der Gewalt, special issue of Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie, 37 (1997); Charles Tilly, The Politics of Collective Violence (Cambridge: Cambridge University Press, 2003); Randall Collins, Violence: A Micro-Sociological Theory (Princeton: Princeton University Press, 2008).

13 On this point, the article is inspired by Heinrich Popitz's theory of power. See Heinrich Popitz, Phenomena of Power: Authority, Domination, and Violence (New York: Columbia University Press, 2017). For a discussion of the relationship between violence and power, see Jörg Baberowski, Räume der Gewalt (Bonn: BPB, 2016), 195–213, or Teresa Koloma Beck and Klaus Schlichte, Theorien der Gewalt zur Einführung (Hamburg: Junius, 2014), 111–21.

14 Jiří Pokorný, ‘Der Umsturz als Feier – die ersten Tage der Tschechoslowakischen Republik’, in Rudolf Jaworski and Peter Stachel, eds., Die Besetzung des öffentlichen Raumes: Politische Plätze, Denkmäler und Straßennamen im europäischen Vergleich (Berlin: Frank und Timme, 2007), 345–52.

15 For the lyrics of the song, see Sokolský zpěvník (Praha: Emil Šolc, 1912), 69–71.

16 Jan Hajšman, Drobné obrázky z velké doby: Feuilletonů řada II (Praha: Stanislav Minařík, 1922), 71–2; Josef Svatopluk Machar, Pět roků v kasárnách: vzpomínky a dokumenty (Praha: Aventinum, 1927), 41.

17 Antonín Klimek, Říjen 1918: vznik Československa (Praha, Litomyšl: Paseka, 1998), 222; Richard Georg Plaschka, Horst Haselsteiner and Arnold Suppan, Innere Front: Militärassistenz, Widerstand und Umsturz in der Donaumonarchie 1918, Vol. 2: Umsturz (München: Oldenbour Verlag, 1974), 142; in more detail, see Richard Georg Plaschka, Cattaro – Prag: Revolte und Revolution (Graz and Köln: Böhlau, 1963), 195–297.

18 ‘Prezident Masaryk o některých časových otázkách’, in Tomáš G. Masaryk, Cesta demokracie I: Projevy, články, rozhovory, 1918–1920, 5th edn (Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2003), 76. However, the German consulate in Prague reported that officers who did not want to remove the symbols from their hats were being slapped or punched; see Manfred Alexander, ed., Deutsche Gesandschaftsberichte aus Prag, Vol. I: Von der Staatsgründung bis zum ersten Kabinett Beneš 1918–1921, 2nd edn (München: R. Oldenbourg, 2003), 31; Morelon, Street Fronts, 207–8.

19 Zpráva o stavu přípravného vyšetřování v trestní věci proti Františku Snopkovi a spol. (St 4404/18), 8 Feb. 1919, 1–3, Národní archiv (hereafter NA), Prague, f. Ministerstvo spravedlnosti Praha, 1918–1953 (hereafter MS), k. 917.

20 Seznamy o výtržnostech protižidovských, 22 Sept. 1919, NA, f. MS, k. 917; the bloodiest anti-Jewish pogrom took place in December 1918 in Holešov, Eastern Moravia, when two Jews were murdered by returning soldiers, Michal Frankl and Miloslav Szabó, Budování státu bez antisemitismu? Násilí, diskurz loajality a vznik Československa (Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015), 65–7.

21 Zdeněk Kárník, České země v éře první republiky: Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1926), 2nd edn (Praha: Libri, 2017), 66.

22 Kučera estimated 150 casualties in ethnic and political skirmishes in the Bohemian lands between 1918 and 1920, Kučera, ‘Exploiting Victory’, 836.

23 Trestní statistika z Čech, Moravy a Slezska v letech 1919–1922 (Praha: Státní úřad statistický, 1925), 27.

24 Alois Kocman, ed., Souhrnná týdenní hlášení presidia zemské správy politické v Praze o situaci v Čechách 1919–1920 (Praha: Nakladatelství ČSAV, 1959), 9–11.

25 For the so-called ‘food riots’ in Bohemia during the First World War, see Peter Heumos, ‘„Kartoffeln her oder es gibt eine Revolution”: Hungerkrawalle, Streiks und Massenproteste in den böhmischen Ländern 1914–1918’, in Hans Mommsen et al., ed., Der Erste Weltkrieg und die Beziehungen zwischen Tschechen, Slowaken und Deutschen (Essen: Klartext, 2001), 255–86; Karel Řeháček, ‘Hladové a protidrahotní bouře na Plzeňsku během války a po vzniku Československé republiky (1917–1919)’, in Minulostí Západočeského kraje, 40 (2005), 181–248; Rudolf Kučera, Rationed Life: Science, Everyday Life, and Working-Class Politics in the Bohemian Lands, 1914–1918 (New York: Berghahn Books, 2016), 130–63; Konrád, ‘Jenseits der Nation?’.

26 Tilly, The Politics of Collective Violence, 29–30.

27 Michael Geyer, ‘Grenzüberschreitungen: Vom Belagerungszustand zum Ausnahmezustand’, in Niels Werber, Stefan Kaufmann and Lars Koch, eds., Erster Weltkrieg: Kulturwissenschaftliches Handbuch (Stuttgart: J. B. Metzler, 2014), 341–85.

28 Michaela Christ, ‘Codierung’, in Christian Gudehus and Michaela Christ, eds., Gewalt: Ein interdisziplinäres Handbuch (Stuttgart: J. B. Metzler, 2013), 191.

29 Stefan Wiese, ‘Pogrom’, in Gudehus and Christ, Gewalt, 155.

30 Franta Sauer-Kysela, Naše luza, jesuité a diplomaté: historický doklad svržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze (Praha 1923), 8; Cynthia Paces, Prague Panoramas: National Memory and Sacred Spaces in the Twentieth Century (Pittsburg: University of Pittsburg Press, 2009), 87; Nancy M. Wingfield, Flag Wars and Stone Saints: How the Bohemian Lands Became Czech (Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 2007), 146.

31 Zpráva o trestní věci proti Matouši Kuchařovi a spol. (St 4709/18), 7 Feb. 1919, 2, NA, f. MS, k. 917.

32 Václav Šmidrkal, ‘Fyzické násilí, státní autorita a trestní právo v českých zemích 1918–1923’, Český časopis historický 114, 1 (2016), 89–115, here 98; Konrád, ‘Two Post-War Paths’, 759, 769.

33 For the November 1920 riots, see Alfons Adam, Unsichtbare Mauern: Die Deutschen in der Prager Gesellschaft zwischen Abkapselung und Integration (1918–1938/39) (Essen: Klartext, 2013), 48–55; Wingfield, Flag Wars, 156–66.

34 Zpráva o událostech ze dne 16. listopadu 1920, 17 Nov. 1920, NA, f. Presidium ministerstva vnitra, 1918–1940 (hereafter PMV), k. 179.

35 Ivan Šedivý, ‘Legionáři a mocenské poměry v počátcích ČSR’, in Jan Hájek et al., Moc, vliv a autorita v procesu vzniku a utváření meziválečné ČSR (1918–1921) (Praha: MÚA, 2008), 16–28; Katya Kocourek, Čechoslovakista Rudolf Medek: politický životopis (Praha: Mladá fronta, 2011), 92. For the shaping of the agency of Czechoslovak legionaires during their experience in Russia, see Dalibor Vácha, Ostrovy v bouři: Každodenní život československých legií v ruské občanské válce (1918–1920) (Praha: Epocha, 2016).

36 Zpráva o událostech ze dne 8. ledna 1920, 9 Jan. 1920, 1, NA, f. PMV, k. 179; Tisk 1051, Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, NS 1918–1920; Kučera, ‘Exploting Victory’, 843–4.

37 The Public Prosecutor's Office in Kutná Hora to Regional Court in Kutná Hora (St 3794/19–34), 17 Jul. 1920, NA, f. MS, k. 918.

38 Ibid., 2.

39 Ibid., 3.

40 Kárník, České země, 57; Holeček, Prvé tříletí, 183; Document 101.B/8, in Souhrnná hlášení, 317.

41 Obžalovací spis, Dtr 537/21, 28 Feb. 1922, 1, Vojenský ústřední archiv-Vojenský historický archiv (hereafter VÚA-VHA), Prague, f. Divisní soud Plzeň, k. 21.

42 For ‘de-Austrianisation’ (odrakouštění) as a process of settling a score with the past in the urban space, see, for example, Adam, Unsichtbare Mauern, 44–8; Ines Koeltzsch, Geteilte Kulturen: eine Geschichte der tschechisch-jüdisch-deutschen Beziehungen in Prag (1918–1938) (München: Oldenbourg, 2012), 97–9; Morelon, Street Fronts, 215–8; in the military, see, for example, Martin Zückert, Zwischen Nationsidee und staatlicher Realität: Die tschechoslowakische Armee und ihre Nationalitätenpolitik 1918–1938 (München: Oldenbourg, 2006), 80–96.

43 Rozsudek, Dtr 537/21, 23 Mar. 1922, 3, VÚA-VHA, f. Divisní soud Plzeň, k. 21.

44 Pieter Judson, The Habsburg Empire: A New History (Cambridge: Harvard University Press, 2016), 435. For the transformation of the Czechoslovak military after 1918, see Václav Šmidrkal, ‘Abolish the Army? The Ideal of Democracy and the Transformation of the Czechoslovak Military After 1918 and 1989’, European Review of History/Revue européenne d'histoire, 23, 4 (2016), 623–42.

45 For the wartime everyday life experience, see Maureen Healy, Vienna and the Fall of the Habsburg Empire: Total War and Everyday Life in World War I (Cambridge and New York: Cambridge University Press, 2004); Kučera, Rationed Life.

46 Václav Peša, Vznik Československé republiky 1918 a české národní výbory (Praha: Horizont, 1988), 69–86.

47 Morelon, Street Fronts, 210; Aleš Vyskočil, C. k. úředník ve zlatém věku jistoty (Praha: Historický ústav, 2009), 293–326; Martin Klečacký, ‘Převzetí moci. Státní správa v počátcích Československé republiky 1918–1920 na příkladu Čech’, Český časopis historický, 116, 3 (2018), 693–732.

48 Politická zpráva situační č. 3949, 6 Feb. 1919, 2, NA, f. PMV, k. 174.

49 On the resentment created by state continuity, see Claire Morelon, ‘Continuity and State Legitimacy: The 1918 Transition in Prague’, in Paul Miller and Claire Morelon, eds., Embers of Empire: Continuity and Rupture in the Habsburg Successor States after 1918 (New York: Berghahn Books, 2018), 43–63.

50 Vojáček to the Presidium of the Provincial Political Administration, 31 Mar. 1919, 1, VÚA-VHA, f. Vojenský prokurátor Praha, k. 4.

51 Ibid., 3–4.

52 Situační zpráva za říjen 1919, 4 Nov. 1919, Vojenský historický archív (hereafter VHA), Bratislava, f. Zemské vojenské veliteľstvo Bratislava 1919–1939 (hereafter ZVV), k. 41.

53 The Military Office of the President of the Republic to the Garrison Headquarters in Prague, 15 Jan. 1919, VÚA-VHA, f. Vojenská kancelář prezidenta republiky 1919–1939 (hereafter VKPR), 1919, k. 11, č. j. 68.

54 Document 61, in Josef Harna and Jaroslav Šebek, eds., Státní politika vůči německé menšině v období konsolidace politické moci v Československu v letech 1918–1920, (Praha: Historický ústav, 2002), 85–7.

55 Použití zbraně při vojenských asistencích, 13 Mar. 1919, 2, VÚA-VHA, f. VKPR, k. 11.

56 Návod pro přidělování a používání asistencí určených pro udržování veřejného pořádku a bezpečnosti, 11 Apr. 1919, 4–5, VHA, f. ZVV, k. 3.

57 Klatovské listy, 11 Jan. 1919, 6.

58 Výtržnosti v Něm. Brodě, 22 Jan. 1919, NA, f. PMV, k. č. 162, č. 192 N.

59 Franta Sauer, Franta Habán ze Žižkova: obrázky z doby popřevratové, 2nd edn (Praha: Nakladatelství politické literatury, 1965), 111.

60 Československý legionář, 19 Nov. 1920, 1.

61 Alexandr Batěk, Jak jsem padesát let žil a pracoval: paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 (Praha: B. Kočí, 1925), 303; Alexandr Sommer-Batěk, Válka a revoluce (Praha, 1920), 36.

62 Among the most important was the land reform that raised the possibility of satisfying the landless population, the usury courts that punished profiteering or the new law on political crimes that forbade monuments of German monarchs. See Kárník, České země, 454–90; Šmidrkal, ‘Fyzické násilí’, 99–102; Wingfield, Flag Wars, 165–6.

63 Bohumil Baxa, ‘Autorita státní’, Národní listy, 25 Sept. 1919, 2.

64 Letter by Diviš, 19 Sept. 1919, 1, VÚA-VHA, f. VKPR, k. 14.

65 Karel Pichlík, Vzpoury navrátilců z ruského zajetí na jaře 1918 (Praha: Nakladatelství ČSAV, 1964); Vojenské dějiny Československa, Vol. III: 1918–1939 (Praha: Naše vojsko, 1987), 87–8. For details about specific cases see, for example, VÚA-VHA, f. Vojenský prokurátor Praha, 1918–1939, k. 7 and 10; f. Divisní soud Praha, 1918–1939, k. 4.

66 For a communist interpretation of this event, see Jaroslav Křížek, ‘Železnorudská vzpoura 22. července 1919’, Historie a vojenství, 4 (1953), 105–41.

67 Spis obžalovací, 22 Sept. 1919, 31, VÚA-VHA, f. Vojenský prokurátor Praha, 1918–1939, k. 7.

68 Ibid., 34–5.

69 Leaflet ‘Občané!’, VÚA-VHA, f. Divisní soud Praha, 1918–1939, k. 37.

70 Spis obžalovací, 22 Sept. 1919, 23, VÚA-VHA, f. Vojenský prokurátor Praha, 1918–1939, k. 7.

71 Ibid., 32.

72 Major Sýkora's report, 25 July 1919, VÚA-VHA, f. Divisní soud Praha, 1918–1939, k. 37, 1.

73 Leonard V. Smith, ‘Mutiny’, in Jay Winter, ed., The Cambridge History of the First World War (Cambridge: Cambridge University Press, 2014), 196–217.

74 Letter by Josef Krombholz, 20 Nov. 1919, VÚA-VHA, f. VKPR, k. 15, č. j. 1897.

75 Popitz, Phenomena, 26.

76 Vácha, Ostrovy v bouři, 33.

77 Fonogram okresní správy politické, 23 July 1919, 1, VÚA-VHA, f. Divisní soud Praha, 1918–1939, k. 37; Kučera, ‘Exploiting Victory’, 849.

78 Křížek, ‘Železnorudská’, 126.

79 Návrh na změnu trestu smrti na trest na svobodě, 4 Mar. 1920, 1, VÚA-VHA, f. VKPR, k. 19.

80 The December 1920 general strike was closely studied by communist historiography, which saw it as a key event on the way to the establishment of the Communist Party of Czechoslovakia. See for example, Drahomír Bárta, Prosincová generální stávka roku 1920 (Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1953).

81 Kárník, České země, 142–7; for agricultural workers, see Peša, Václav, ‘Venkovský lid Moravy a Slezska v prosincové generální stávce roku 1920’, Československý časopis historický, 3, 3 (1955), 369–99Google Scholar; Jaroslav César, ‘Prosincová generální stávka v roce 1920 na venkově v Čechách’, in Ke vzniku ČSR, 140–70.

82 Document 117, in Malá, Irena and Štěpán, František, eds., Prosincová generální stávka 1920: Sborník dokumentů (Praha: Nakladatelství ČSAV, 1961), 113Google Scholar; Peša, ‘Venkovský lid’, 380; Hubený, David, ‘Prosincová generální stávka roku 1920 ve Slaném a okolí’, in Formování občanské společnosti ve Slaném a na Slánsku na přelomu 19. a 20. století (Slaný: Knihovna Václava Štěcha ve Slaném, 2012), 136Google Scholar, 139.

83 ‘Ať žije socialistická republika!’, in Sborník dokumentů k prosincové stávce 1920 (Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1954), 46.

84 Document 244, in Prosincová, 188.

85 Sirovátka, Oldřich, ‘Rok 1920 v písních a vyprávěních dělníků na Rosicko-Oslavansku’, Časopis Matice moravské, 75, 1–2 (1956), 129Google Scholar.

86 Dosoudil, Fr., ‘Komunistický puč v Brně-Oslavanech’, in Kudela, Josef, ed., Komunistický puč v Brně-Oslavanech (Brno: Moravský legionář, 1930), 27Google Scholar; Jan a Luba Durdíkovi, Oslavanská stávka (Praha: Naše vojsko, 1951), 45Google Scholar.

87 Sirovátka, ‘Rok 1920’, 129.

88 The practice of ‘military assistance’ (Militärassistenz) was adopted from the former Austria as a means of using soldiers to regulate public space during riots.

89 Pavel Salák, ‘Selhání vojenské asistence v Oslavanech v prosinci 1920’, available online https://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/history/salak_pavel.pdf (last accessed on 1 May 2019).

90 Dosoudil, Komunistický puč, 43–6.

91 Ibid., 19.

92 Ibid., 24.

93 Document 235, in Prosincová, 182.

94 Document 213, in Prosincová, 170.

95 Sirovátka, ‘Rok 1920’, 127.

96 Early communist historiography tended to exaggerate the number of casualties. See Peša, ‘Venkovský lid’, 380.

97 Pěnička, Alois, Kladensko v revolučních letech 1917–1921 (Praha: SNPL, 1954), 141Google Scholar; Klimek counted a total of thirteen strikers killed across Czechoslovakia. See Klimek, Antonín, Velké dějiny zemí Koruny české, Vol. XIII:1918–1929 (Praha: Paseka, 2000), 224Google Scholar.

98 Burian, Vláďa, ‘Prosinec 1920’, in Památník prosincové persekuce roku 1920 na Moravě (Brno: Nákladem Fr. Krčka, 1921)Google Scholar.

99 Statistics of the Ministry of Justice state that 3,732 strikers were arrested in December 1920, 1,504 were indicted and 461 sentenced; Kárník, České země, 145.